Blog

Někdy mám potřebu mluvit. Ne tolik o módě. O té toho moc nevím. Nesleduji trendy, ani mě to nikdy příliš nezajímalo. Přistupuji k oděvu jako ke kostýmu. Oblékám si své pohádky, příběhy, sny... Občas reaguji na společenskou situaci, jindy na osobní problémy... Na ty většinou. To co dělám je jakýsi deník, ve kterém si zaznamenávám co se mi zrovna děje a jak se můj život vyvíjí. Život jako hra ve správném výrazovém outfitu. Jde o to, svou postavu dobře obléct a vyjádřit aktuální niterní identitu. Oděv vnímám jako výraz, postoj, názor... Z toho důvodu požívám převážně černou barvu. Kdysi dávno jsem se snažila přetřít všechno na růžovo, nábytek, oblečení, doplňky, vlasy... Ale život růžovější nebyl... Takže když přetřu všechno na černo, temnější určitě nebude, 

Záznamy nebyly nalezeny...